|
Tomáš Predka 28. 11. – 17. 12. 2017, Galerie kritiků, Palác Adria Tomáš Predka (1986) je laureátem 10. Ceny kritiky za mladou malbu 2017. Instalace jeho samostatné výstavy v Galerii kritiků záměrně využívá specifičnosti Paláce Adria. Prostor galerie je součástí fiktivního děje pádu parašutisty neznámého původu. Na místě zůstaly jen zhmotněné fragmenty jeho vědomí. Trosky drapérií. Tomáš Predka (1986) is a laureate of the 10th Prize for Young Painting 2017. Installation of his solo exhibition in Galerie kritiků deliberately exploits the specifics of the Palace Adria. The space of the gallery is part of a fictious plot of parachutist of unknown origin. Only the materialised fragments of his consciousness remained in place. Debris draperies.
Kurátorka / Curator: Vlasta Čiháková Noshiro tomaspredka.com
TISKOVÁ ZPRÁVA Rozrušený svět – Tomáš Predka Když se francouzský válečný pilot Antoine Saint-Exupéry zřítil za války se svým letadlem na saharskou poušť, objevil se u něj malý princ a chtěl nakreslit beránka. Antoine však uměl nakreslit jen něco jako klobouk, jak si pamatoval z dětství, což ve skutečnosti byl hroznýš, polykající slona. Malý princ se rozzlobil, chtěl nakreslit beránka. Tak mu pilot vykouzlil další dva beránky, jednoho nemocného, druhého zdravého, nakonec se však princovi nejvíc zalíbila krabice se dvěma otvory, jimiž mohl proudit vzduch k beránkovi, zavřenému uvnitř. Princ ho tam uviděl, stejně jako viděl slona v žaludku hroznýše, který vůbec nevypadal jako klobouk. „Teď je to dokonalé“, zakřičel radostně. V příběhu Malého prince hrálo hlavní roli disociované alter ego vypravěče, opírajícího se o čistou vizi dětských očí, krásu, jež nemá nic společného se světem rozumu dospělých. Disociační štěpení u pilota zavinil stres z vážné nehody, jež bez opravy rozlámaného stroje hrozila ztrátou jeho života. Co však je očím neviditelné, je důležité, správně vidíme jen svým srdcem, upozornila na konci jeho vyprávění moudrá liška, přítelkyně malého prince. Tomáš Predka (1986) nazval před rokem svou výstavu (s Davidem Postlem, Galerie NoD) „Muž, který se nebral příliš vážně“. Tento název volil pro malbu, fungující v materiálně inovativní podobě, spojením figurálních prvků a abstrakce, jako převyprávění osobních vzpomínek a typických znaků obrazu. Chápané jako extenze vědomě vyvolaného, vnitřního zrakového vjemu, představují jeho obrazy fragmenty vizuálního světa, v časomíře podvědomí, jako výraz proměny zrakového vnímání v lidské paměti. Jejich náměty označuje autor buď za osobní reakce na místa, která navštívil, nebo za inspiraci z nějaké banální práce, jako třeba z jeho zaměstnání ve skladu, kde manipulací věcí se stále něco rozbíjí. Obrazové znaky se staly signifikantními střepy vnějšího světa, jež autor řetězí, vzájemně propojuje či dává do souvislostí, jež by běžně nikdy nenastaly. Pro svou laureátskou výstavu 10. Ceny kritiky za mladou malbu 2017 vytvořil Predka v prostoru galerie obrazovou instalaci „in situ“ s názvem Rozrušený svět. Zdrojem inspirace nových děl byly jeho cesty za uměním v posledních dvou měsících, kdy zvláště při zářijové cestě do Španělska se ho dotýkal pocit omezování svobody. Ať už to byly médii sledované nepokoje či snahy o suverenitu Katalánska, zažíval pocit španělské revoluce a prožil si jakýsi fiktivní pád parašutisty mezi fikcí a realitou, dezinformací a pravdou. Jako tomu bývá ve filmu nebo v literatuře, a také v ději obrazů u Malého prince. Kompozici nepravdivých obrazů lze jen těžko oddělit od faktických událostí. V instalaci výstavy v Galerii kritiků autor záměrně použil specifika kulturní historie památkové budovy a pojal výstavní prostor jako fiktivní pád parašutisty z nebe na zem, z nadoblačných výšin do disociace alter ega. Na místě zůstaly jen zhmotněné fragmenty jeho vědomí. Trosky drapérií.
Vlasta Čiháková Noshiro
|
