Metaplay, Prague - Tokyo (czech part)

META_DM-----.jpg

META_DM2.jpg

 

 

 

 

 

 

Jan Poupě - Solaris

Dobrý den, s přáním všeho nejlepšího v novém roce Vám připomínáme besedu s Janem Poupětem, laureátem 7. Ceny kritiky za mladou malbu, v jeho výstavě Solaris, v úterý 20. 1. 2015 od 16 hodin v Galerii kritiků, pražský Palác Adria. Zároveň sdělujeme, že výstava je prodloužena do neděle 25. 1. 2015.

 

Těšíme se na Vás,

Galerie kritiků, Palác Adria

 


Za podporu k výstavě děkujeme společnosti Pražská energetika a.s. www.pre.cz

 

Solaris2.jpg

 

Solaris TZ - O hranicích poznání a možnostech vzletu

Jeden z vystavených obrazů laureáta 7. Ceny kritiky za mladou malbu, Jana Poupěte, má panoramatický vzhled objemného ledovce a nazývá se Solaris. Je připomínkou nejen slavné literární předlohy sci-fi Stanislawa Lema, ale i nedávného pobytu umělce na Islandu, jehož krajinu vytvářejí stopy mnohaleté činnosti ledovců. Solaris je zase fiktivní planeta velikosti Země, takřka celá pokrytá oceánem gelové hmoty. Je to kosmický ostrov nám neznámé formy vědomí, schopné zhmotňovat i lidské myšlenky. V Solaris je oceán organickou hmotou či formou života, s níž se lidé marně snažili komunikovat a narazili na hranici svého poznání.

Procesualita poznávání je pro Jana Poupěte tak důležitá jako sama geomorfologie místa. Zajímají ho nejen obrysy či objemy objektů v reliéfu krajiny, ale i skryté děje, jež nelze ovlivnit, do téže míry jako možnosti, jak se k nim přiblížit, třeba prostřednictvím modulárních výpočtů. S tím souvisí i jeho pojetí řádu a struktury místa, jakoby vyplývající z konfliktního vztahu vůči němu. Proto je zavazující jeho pohyb na místě, různé úhly pohledu a různorodé myšlenkové přístupy – z hlediska geologie, meteorologie, urbanismu, komunikace apod. Umělec se nevyhýbá ani městským aglomeracím a stylizuje se do role stavitele nebo inženýra, jenž rozkládá toto prostředí a jeho děje na symboly, jimž přiřazuje určitou vizuální podobu v latentně pohyblivých, obrazových kompozicích. Nejčastěji jsou to základní stavební a měřící jednotky modulů, jež koordinují vztahy rozměrů těchto míst k jejich stavebním jednotkám. V obraze autor určuje jejich těžiště, strukturální rytmus a rozsah gradace.

Umělec se umí vyrovnat i s hranicemi možností poznávání, pomocí své představivosti a touhy po vzletu. Letadlo je pro něj strojem, jehož pomocí lze posouvat hranice poznávání. Může se stát i pomůckou vědní disciplíny, zvané dnes solaristika, jejíž prostřednictvím můžeme lépe pochopit děje, vysvětlující změny hmotného základu georeliéfních tvarů. Je to zároveň cesta k sebereflexi a odstranění problémů s porozuměním pro rozdílné formy tvořivosti.

 

Vlasta Čiháková Noshiro

 

Metaplay, Praha - Tokyo (česká část)

tokyo pozvanka.jpg

tokyo pozvanka2.jpg

Metaplay, Praha - Tokyo

metaplay tokyo.jpgmetaplay tokyo 2.jpg

 

 

Výstava pod názvem Metaplay se konala poprvé v pražské Galerii kritiků na podzim roku 2012 v rámci kontextu soutěže 5. Ceny kritiky za mladou malbu. Pak bylo rozhodnuto konfrontovat ji s mladou americkou malbou se shodným zaměřením na abstrakci a její dnešní pojetí. Pod názvem Metaplay, Praha - New York proběhla v létě 2014 v Praze společná výstava čtyř českých a čtyř amerických umělců, jež se inspirují vývojem malby od abstraktního expresionismu 50.let minulého století a současným stavem vizuální reality, s pokračováním v Českém centru v New Yorku.

Souběžně byla projednána konfrontace s okruhem japonských umělců, s nímž Galerie kritiků spolupracovala již v minulých letech ( reciproční výstavy The Vision v roce 2004 a The Optical Nature v letech 2007-2008) k výměně japonské a české výstavy. Pod názvem  Metaplay, Praha – Tokyo se nejprve představuje v Galerii kritiků výběr japonských umělců a poté česká výstava vybraných finalistů 7. Ceny kritiky, jež bude odeslána na počátku roku 2015 do galerie Toki Art Space v Tokiu.

Název Metaplay je přejatý ze světa virtuální reality, zavedený v 70. letech v USA Myronem Kruegerem jako výraz pro videoplace, později užívaný pro počítačové hry. Znamená hru uvnitř hry, příběh uvnitř příběhu, ve smyslu používání metadat, tedy sekundárních informací určitého postupu či konceptu z dějin umění, designu, reklamy, fotografie nebo virtuální reality. Pro výstavu je citován metaforicky, jakožto koncept vyjádření společného jazyka dnešní abstraktní malby, založené na principu apropriace a dekonstrukce ve vztahu k nové konfiguraci. Kombinuje i různá média vyjádření ve smyslu intermediality s důrazem na interakční komunikaci s divákem. Výstava má velký význam pro dialog ve vývoji současné malby, vyjadřující se v různém prostředí společným jazykem.

 

Galerie kritiků

Austrian design = surprisingly ingenious

AD_pozvanka_A5_CZ_web.jpg

METAPLAY

Výstava je prodloužena do 21.9. 2014

METAPLAY_NY4.jpg

METAPLAY_NY6.jpg

Metaplay, Praha – New York

Galerie kritiků, Palác Adria v Praze, 20. 8. – 14. 9. 2014

České centrum v New Yorku, 10. 12. 2014 – 30. 1. 2015

Název výstavy Metaplay náleží světu virtuální reality. Byl zaveden Myronem Kruegerem na počátku 70. let v rámci konceptu videoplace, později byl používán na počítačové hry. Pro výstavu maleb abstraktního zaměření, jež se konala poprvé v Galerii kritiků v roce 2012 byl použit jako metafora pro hru uvnitř hry, story uvnitř story, jak zní jeho původní význam. Z  koncepčního hlediska byl podstatný - zdůrazňoval princip apropriace, tedy přivlastnění určitého metodického postupu či koncepce z dějin umění, anebo výseče vizuální reality. Upozorňoval také na zánik uzavřených myšlenkových systémů v umění a jejich aktualizovanou dekonstrukci. Zahrnoval i možnost propojení technik ve smyslu intermediality a důraz na interakční komunikaci s divákem. Výstava Metaplay byla podnětná natolik, že se zrodila úvaha o názorové konfrontaci se zahraničím. Ve spolupráci s galerií Anita Shapolsky (AS Art Foundation) v New Yorku byli pozváni čtyři mladí američtí umělci, jež si názorově konvenují s výběrem českých autorů. Vytvářejí se čtyřmi českými umělci pozoruhodný konfrontační soubor, zabývající se různými možnostmi abstraktního vyjádření. Zatímco společným jmenovatelem českých umělců – Jana Bernartová, Patricie Fexová, Josef Mladějovský a Evžen Šimera je analytický přístup ke koncepcím malby v dějinách umění, s přihlédnutím k jejímu metodologickému a technickému výrazu, americké autory - Liz Ainslie, Nils Folke Anderson, Mark Masyga, Ryan Russo spojuje kromě vědomí domácích tradic abstrakcionismu i zájem o vizuální realitu společnosti, s čerpáním motivů z informatiky, designu a architektury. Galerie Anita Shapolsky je od roku 1982 profilována na vývoj americké malby od dob abstraktního expresionismu po dnešní mladou generaci. Výstava Metaplay, Praha – New York v Českém centrum New York se koná v koncepční spolupráci kurátorky Galerie kritiků Vlasty Čihákové Noshiro s Petrou Valentovou, jež je sama výkonnou umělkyní a provedla výběr amerických autorů a děl.

Galerie kritiků, Palác Adria

 

Vernisáž 20.8. 2014

Kurátorky: Vlasta Čiháková - Noshiro a Petra Valentová

Foto: Josef Spurný


metaplay1.jpg

Evžen Šimera, Liz Ainslie a Petra Valentová

metaplay_ny_Gkritiku02.jpg

Liz Anslie, Evžen Šimera a Jana Bernartová

metaplay_ny_Gkritiku10.jpg

Liz Ainslie a Petra Valentová

metaplay_ny_Gkritiku05.jpg

Evžen šimera

metaplay_ny_Gkritiku06.jpg

Jana Bernartová

Dobrý den, zveme Vás srdečně na komentovanou prohlídku výběrové benefiční
výstavy pro časopis Ateliér do Galerie kritiků v pražské Adrii, ve čtvrtek
24. 7. 2014 v 16 hodin. Výstava, jež zahrnuje i dodatečně přihlášené autory,
mimo jména na pozvánce, znamená průřez naší současné vizuální tvorby s
výhodnou nabídkou obrazů, kreseb a grafik pro zájemce.



Výstavou Vás provede šéfredaktorka Ateliéru  -  Mgr. Blanka Jiráčková, jež
Vás seznámí s pohledem redakce na dnešní výtvarný život a s hodnocením
výstavní činnosti u nás. Připraveny jsou i remitendy Ateliéru, vstup je
volný.



Těšíme se na Vás,

Vlasta Čiháková Noshiro, kurátorka Galerie kritiků, Palác Adria

 

Atelier_benefice_pozvanka.jpg

Atelier_benefice_pozvanka-2-cast.jpg

Vernisáž 15.7. 2014

atelier_Gkritiku01.jpg

atelier_Gkritiku17.jpg

OSTEN - DARKO MARKOVIC § AWARDS ARTISTS of the World Gallery

Osten pozvanka.jpg

OSTEN_20142.jpg

Vernisáž 17. 6. 2014

osten_Gkritiku09.jpg

osten_Gkritiku11.jpg

 

osten_Gkritiku13.jpg


SHIBORI - Vlákno a prostor

Srdečně Vás zveme ke komentované prohlídce výstavy SHIBORI – Vlákno a prostor,

spojené s promítáním a výkladem V. Čihákové Noshiro o vztahu k japonské malbě do Galerie kritiků v Adrii,

ve středu 11.6.2014 v 16 hodin. Výstava končí v neděli 15.6.2014.


Těšíme se na Vás,

Galerie kritiků, Palác Adria

 

shibori.jpg

shibori2.jpg

 

Výstava  SHIBORIVLÁKNO A PROSTOR je přehlídkou současné japonské tvorby, jež pracuje s textilním vláknem, vesměs ručně tkaným materiálem, barveným převážně indigem (technika zvaná aizome) a batikovaným různými vzory, třeba na způsob ornamentu či znaků kaligrafie. Jedná se o unikátní volnou tvorbu 40 renomovaných japonských autorů, sdružených v celostátní japonské asociaci SHIBORI pod vedením mistra Yoshihide Hayakawa, jež si kladou za cíl koncepční oživení tradiční technologie a výtvarnou nápaditost. Vystavují v mnoha zahraničních muzeích, včetně USA, Číny a Austrálie.

Batika je starou technikou původního barevného zdobení hedvábí v Asii, jejíž podstata spočívá ve vykrývání míst při barvení látky, jimiž se vytvářejí původní vzory v barevně tónované ploše. SHIBORI  je jednou z originálních batikovacích technik a její jedinečné jemné vzory vznikají skládáním, mačkáním, stáčením, uzlováním, kroucením, šitím či svazováním podkladové látky do pravidelných organických nebo geometrických tvarů. Podle způsobu vzorování ve vazbě na charakter podkladové látky má shibori svou metodologickou typologii. První práce shibori se objevily v Japonsku už v 8. století, avšak k oživení produkce došlo ve 20. století, kdy se začalo pracovat i s konopím a barví se nejen indigem, ale i jinými rostlinnými výtažky, v souvislosti se zavedením džínoviny dokonce syntetickými barvivy. I rejstřík podkladových tkanin se rozšířil, kromě hedvábí se pracuje s organdy, vlnou, gázou, ručně vyráběným papírem, polyesterem apod.

Vzhledem k unikátnímu charakteru výstavy je plánována v Galerii kritiků dne 17. 5 od 11 do 13 hodin přednáška japonských umělců s filmovým promítáním.

 

Galerie kritiků, Palác Adria

 

 

Prof. Kaei Hayakawa

-------------------------

Shibori je považováno za úplně nejstarší techniku dekorování látek barvením. Kolébkou této technologie Indie, setkáme se s ní však téměř všude na světě. Kromě Indie má svou hlubokou tradici v Jižní Americe, zejména v Peru, kde byla součástí kultury Nasků a Inků, a také v různých částech Afriky, v Číně a Japonsku. V Japonsku prošla dlouhým vývojem, který lze shrnout následovně:

Byla dovezena z Číny před sedmi sty lety, v historickém období zvaném Nara. Svého velkého rozmachu dosáhla po roce 1500, v druhé polovině období nazývaném Muromači. Užívalo se jí k výrobě kimon s dekorováním pomocí různých barviv a čínské tuše, jež pod názvem „cudži no hana“ vytvářelo specificky tónované, stínované či gradované obrazové vzory. V tomto období také vrcholil proces vývoje japonských kimon, jež s pomocí technik shibori dosáhly velice jemné elegance.

Po roce 1600 následuje období Edo, v němž po více než 280 let vládli šógunové a vojenská šlechta samurajů. Je to období bez válek, vyznačující se poklidným vývojem měšťanské kultury. V oděvním průmyslu se postupně začíná používat bavlny. Vládnoucí třída sice dává přednost použití hedvábí k nejrůznějším účelům, avšak prostý lid používá především bavlnu nebo len. V tomto období také bavlna jako materiál pro shibori se ujímá především v oblasti Arimacu, jež je rodištěm profesora Hayakawy, a kde se tato technologie jako kulturní odvětví traduje a vyvíjí už přes 400 let.

Období Edo končí v roce 1868 a nastupuje moderní éra Meidži, během níž došlo k mohutnému rozmachu a diferenciaci různých technik shibori ve svém vývoji dodnes. Přesahují dozajista sto různých druhů, avšak v zásadě se dělí do tří hlavních kategorií, jež lze shrnout pod pojmy - svazování, svinování, šití. Tyto pojmy se prolínají historií od starověku dodnes a v každém období nalezly svůj odpovídající, specifický výraz.

V roce 1992, před 22 lety, se v Arimacu konalo Mezinárodní symposium shibori (ISS), za účasti japonských umělců i zahraničních hostů, a ve svém závěru konstatovalo technologické specifikum shibori následovně:

1. při zvrásnění látky se vytvářejí během barvení různé tvary

2. proto při barvení vytvarované vzory také gradují

3. proti slunci je látka viděna jako transparetní

V souhrnu těchto vlastností se shibori dá označit jako technologie barvení látek se záznamem tvaru.

 

 

Přednáška  - profesor Kaei Hayakawa, 17.5. 2014


shibo.JPG

IMG_4.JPG


Abstrakt Real a Jan Svoboda

abstrakt_real_clanek.jpg

 

 

Vernisáž: 15.4. 2014


Abstraktní / Reálné

V roce 2012 se sdružili v Berlíně tři umělci z Prahy, Berlína a Bernu do skupiny s tematickým názvem ABSTRACT REAL. Ludvík Feller, Susanne Knaack a Franziska Rutishauser pocházejí z tří evropských hlavních měst. Ačkoli se jedná o dvě různé generace z tří různých oblastí, společným základem je motto skupiny, vyjadřující již v názvu své tematické zaměření. Abstraktní a reálné netvoří opozitum, ačkoli v historii umění byly tyto dva pojmy v protikladu. Jak realismus, tak abstrakcionismus, obojí je v dílech přítomné. Druhým společným hlediskem tří umělců je příroda. Tři obrácené kmeny s kořeny vzhůru tvoří jejich emblém „Trojnožky-Abstrakt-Real“ – podpěry, manifestující rozsáhlé sémantické pole mezi reálným a abstraktním, v podobě symbolické sochařské konverze. Můžeme ji vztáhnout na dílo jako celek, v němž se příroda neprojevuje přímou reflexí, ale je citovaná, navrhovaná či metamorfovaná.

 

Jan Svoboda maluje výhradně obrazy krajin. Háček je však v tom, že obrazy jako krajiny nevypadají. Na monochromním pozadí, bělavém či v tlumené barevných odstínech, se objevuje maximálně čára, šmouha, stín, náznak kruhu nebo čtverce. Jemné geometrické znaky často opticky vykrývají celé sémantické pole obrazu. Pouhými náznaky vyjadřují intuitivní malířské gesto, v hledání čehosi základního ve světě a vesmíru. V minulosti Jan Svoboda rád vystavoval s fotografem Jindřichem Štreitem, protože se shodovali ve výběru detailů a typických znaků v určitém prostředí, posouvajícího hodnotu informace k ryzí obraznosti Nyní jsou malířovy obrazy konfrontovány s tvorbou skupiny Abstrakt Real, opírající se o cykličnost procesů v přírodě. I tato konfrontace je založena na posunech vizuální myšlenky, od zážitků v krajině k vyjádření jejich způsobu nazírání, prostřednictvím obrazů, jež se podvědomě dotýkají archetypálního charakteru našeho vnímání. Přemítání o přírodě, všeobjímající a sjednocující, ukrývající se v dílech výstavy, lze objevit v množství vizuálních stop, jež se nám atraktivním způsobem nabízejí ke sdílení.


abstraktreal_gkritiku06.jpg

 

abstraktreal_gkritiku11.jpg

 

abstraktreal_gkritiku16.jpg


Il Mondo Bello - Krásnější svět - 13. 3. - 13. 4.

IMB pozvanka DL.jpgIMB pozvanka DL2.jpg

Vernisáž - Foto: Josef Spurný

Mondo1.jpgMondo3.jpgMondo2.jpg

Il Mondo bello = Krásnější svět

 

Il Mondo bello = Krásnější svět (TZ)

 

Rozhodli jsme se uspořádat výstavu, která potěší. Umění mělo vždy mravní účinek povznesení ducha krásou. Zahrnovalo třeba kritiku nebo sarkastický humor, často i složité koncepty, ale krása tu nikdy nebyla přidanou hodnotou. Potěšilo v těžkých časech a vydávalo se v eticko-estetickém smyslu do ulic a veřejného prostoru.

Koncem šedesátých let vzniklo hnutí Guerilla Art, partyzánského boje za zkrášlení města, krásnější svět. Mimo Guerilla Gardening (partyzánské zahradničení) se postupně prosadily i projevy street artu, tj. malování na domy a zdi pomocí šablon a sprejem v návaznosti na grafitti, dále instalace či lepení nálepek a psaní básní ve veřejných prostorách. Il Mondo bello znamená krásnější svět v pojetí malířů, kteří setrvávají u tradiční malby štětcem na plátně, avšak jejich inspirace vychází z mediálních zkušeností naší doby. „Globální umělec“ Jiří Votruba, fascinovaný ikonami a znaky masové spotřeby, reaguje cíleně na směšnost i přitažlivost reklamy. Michal Novotný (MICL) vytváří ironicky úsměvný a významově ambivalentní svět obrazů, v nichž mísí pečlivě vykreslenou vegetaci se sochařsky vyhlížejícími figurami prasat, krav, slonů, a lidí.. Tomáš Kobolka je profesí kameraman, ale maluje od svých útlých let a kříží jeden způsob vidění s druhým. Dita Štěpánová se vrátila ze zámoří a maluje pořád obrazy nadměrné velikosti se skrytými příběhy o vztazích lidí, jejich pocitech a zážitcích z přírodního světa. Martin Kreim se věnuje intimitě prostoru v budovách, bytech či kancelářích, Petra Ottkowski vyjadřuje spíše objektivní prostor situačních zátiší.

Existuje mnohočetné „kdyby“ pro možnosti zachycení a vyjádření krásnějšího světa. Někteří provokatéři se kradou po setmění do ulic s pletacími jehlicemi v rukou, ve snaze vytrhnout své okolí ze zaběhlého stereotypu, druzí touží představovat si věci jinak a přetvářet je za cílem učinit svět krásnějším. Obojí je smysluplná hra, dělá svět dokonalejším.

 

Vlasta Čiháková Noshiro

 

 

 

 

 

7. ročník Ceny kritiky vyhrál Jan Poupě

Letošním vítezem již sedmého ročníku Ceny kritiky za mladou malbu se stal Jan Poupě.

Na druhém méstě se umístila Marta Fišerová a na místě třetím shodně Michal Drozen a Monika Žáková.

Cenu sympatie diváků získala Martina Smutná.

CK 2014 pozvanka.jpg

Beseda s Tomášem Jetelou

Dobrý den, dovolujeme si pozvat všechny přátele a sympatizanty malířské tvorby Tomáše Jetely na posezení s autorem a kurátory výstavy Hollywood-Part III. ve čtvrtek 16. ledna v 16 hodin v Galerii kritiků v Adrii. Výstava končí v neděli 19. 1. 2014. Těšíme se na Vás,

Galerie kritiků, Adria

GK Jetela pozvanka DL.jpgGK Jetela pozvanka DL2.jpg

Tomáš Jetela – Hollywood, Part III.

(Galerie kritiků, Palác Adria, 19. 12. 2013 – 19. 1. 2014)

Jetelova výstava v pražské Galerii kritiků navazuje na jeho dvě předchozí výstavy – Hollywood v Brně a Hollywood Part II. v Galerii k.art.on v Praze. Vycházejí z  cyklu obrazů s názvem Zloději ptáků, založeného na traumatické zkušenosti autora s jeho fyzickým přepadením při pobytu v Londýně. Tato událost ho přiměla blíže se seznámit s „podsvětím“, zkoumáním protagonistů zločinu prostřednictvím starých černobílých fotografií, jež sloužily k převedení kriminálních případů do světa literatury nebo filmu. Ve spojení média malby a koláže jakožto ustáleného pojetí obrazového materiálu, ocenil autor v zobrazení krimi-postav filmovou estetiku střihu a složil ve svých obrazech upřímný hold i atmosféře klíčových okamžiků dramat „béčkových“ hororů, starých sci-fi filmů a undergroundových komiksů. Tyto obrazy jsou doplněny portréty filmových hvězd, do nichž se promítá hollywoodská aura „továrny na sny“, oscilující mezi obdivem a odporem k lesku komerčních mýtů. Jetelova malba navazuje na ironizující kontext prací Andyho Warhola i na expresionistické úsilí o vyjádření vnitřních pocitů např. u Francise Bacona, Chaima van Soutina nebo Vincenta van Gogha, charakterizované bravurní kresbou. Takto odkazy na Hollywood umožnily autorovi jedinečný sestup do vlastního podvědomí.

Vlasta Čiháková Noshiro, kurátorka výstavy

Vernisáž 19. 12. 2013, Foto: Josef Spurný

jetela_gkritiku14.jpgjetela_gkritiku20.jpgjetela_gkritiku19.jpg

GALERIE KRITIKŮ
PALÁC ADRIA
GALERIE KRITIKŮ, PALÁC ADRIA@2017
 
Jungmanova 31t: 224 494 205denně 11-18 hod.
110 00 Praha 1f: 225 520 676mimo Po