Basjukova vizuální tvorba je podnícená četbou a objevováním cizokrajných nebo starožitných předmětů, které rád shromažďuje a sestavuje do fetišistických oltářů, pojímaných na pomezí obrazu a objektu, skutečnosti a snu. Jeho výstava je podivuhodnou cestou za hranice zkušenostních představ, symbolicky uvedená zobecnělým obrazem knih Julese Vernea. Nese název Zadní strana pobřežní vysočiny, což je i titul 8. kapitoly z Verneovy robinzonády Dva roky prázdnin. V instalaci site-specific, kde výstavní prostor koexistuje v úzkém sepětí s autorovými obrazy a objekty, se setkáváme jednak se širokoúhlými obrazy, kombinujícími v kontrastu temných barev a popelavě bílé barvy vzdálený exotický svět s každodenními pracovními pomůckami, a také s monochromně pojatými malbami menšího formátu, jež v momentkách situačních dějů zobrazují hrdiny, jež do tyglíku dobrodružných příběhů patří. Přes narativní způsob zobrazování nejde o ilustraci příběhů, metoda alegorie slouží spíše tázání po smyslu umění a impulsech, jež umělce pudí malovat. Nejde ani výlučně o obrazy. V interdisciplinárním slova smyslu, jenž je charakteristický pro výraz site-specific, Basjuk zavádí do výstavního prostoru optické hry s objekty světelné projekce, jejichž iluzorností upozorňuje, že podstata věcí a jevů se zjevuje až za hradbami našeho poznání a za zrcadlem našeho vnímání. Ve zkřížení inspiračních zdrojů poznatků a fantazie vzniká instalace jakožto transformace reality s hodnotou výrazové kapacity hyperfikce, příznačné pro romantiku literatury a malířství. S přiřazením atypických formátů a technik, vzdává toto prostředí hold významové neurčitosti, neomezené svobodě přenosu informací a představ.

(výběr z tvorby 2004 – 2013)

Galerie kritiků, Palác Adria,  Jungmannova 36/31, 110 00 Praha
16. října - 16. listopadu 2013
kurátor: Jaroslav Vanča

Po třinácti letech vystavuje Jan Paul (nar. 1956) opět v Praze, a to pouze tvorbu vzniklou po roce 2004, kdy se rozhodl malovat prsty bez použití štětců. Rok 2004, v němž prožil umírání matky v domácím prostředí, byl pro autora nejen zásadním předělem jeho tvůrčího úsilí a změny přístupu k tvorbě, ale i mezníkem jeho života. Obé propojil v silný osobní prožitek a zhodnotil v malbách, jež můžeme charakterizovat jako astrální figurace. Cyklus deseti obrazů Mezi životem a smrtí (2004) byl především jeho autentickou intimní výpovědí umělce, snahou vymalovat se z osobního prožitku a uzavřít ho. Pozdější obrazy, malované dodnes bez štětců jako šerosvitná abstrakce, i sochařské práce, hnětené z hlíny a modelované rukou, jsou samy o sobě nosné tematicky - zřetelně vypovídají o údělu člověka a jeho zkušenosti s existencialitou. Posunuly umělce také k námětu naděje, jehož ústředním motivem je světlo. „Nejen světlo jako stopa barvy zanechané na plátně, ale jako duchovní energie vyzařující z prostoru malby“ (JP). Malba unáší autora do imaginace světla a tmy, modelování ho fascinuje možností vyjádřit téma jinými prostředky. Malbou prsty si umělec vytvořil svébytný rukopis, díky němuž se stává na české výtvarné scéně výrazným solitérem, který nepatří do žádného současného názorového okruhu. Přesto jeho tvorba navazuje svým významem a naléhavostí na všechno hodnotné, co přejímáme z vývoje našeho umění.

Zveme Vás srdečně na besedu s japonskými kurátory tvorby Alfonse Muchy - paní Shikiko Shintani a panem Toshiyuki Ogata o vzniku, náplni a vývoji sbírek Alfonse Muchy v Japonsku, v úterý 8. 10. 2013 v 16 hodin v Galerii kritiků v pražské Adrii. Zvědavé otázky budou klást Jarmila Mucha Plocková a Vlasta Čiháková Noshiro. Těšíme se na Vaši účast a zájem o Almanach Slovanské epopeje, nedávno pokřtěný ve výstavě Malá velká Slovanská epopej - pozdravy z Japonska, kterou zároveň můžete shlédnout do 15. 10. 2013.

Pozvánka ke stažení:

Tisková zpráva:

Křest 2. vydání Almanachu Slovanské epopeje / Almanac of Slav Epic a zahájení výstavy Malá velká Slovanská Epopej – pozdravy z Japonska / A Little Great Slav Epic – Greetings from Japan se konají v pátek 20. 9. 2013 v Galerii kritiků, pražském paláci Adria, v 16 a 18 hodin, výstava pak pokračuje do 15. 10. 2013.

Almanach je vydáván autorským kolektivem Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků, ve spolupráci a s podporou hlavního města Prahy. Osobní záštitu nad ním převzal ing. Václav Novotný, radní pro kulturu hlavního města. Je zkrácenou verzí prvního vydání v roce 2011, s anglickým překladem českých textů a je určen přátelům a odborníkům díla Alfonse Muchy doma i v zahraničí. Jeho křest se koná u příležitosti výstavy studií, plakátů a pohlednic ke Slovanské epopeji a české tvorbě umělce, zapůjčených z japonských sbírek Ogata Collection a  Doi Collection z Muzea města Sakai, poblíž Osaky. Jde o první prezentaci japonských exponátů na české půdě, jež dokládá úzkou spolupráci českých a japonských odborníků tvorby Alfonse Muchy od 70. let minulého století, se záštitou Japonského velvyslanectví v Praze. V průběhu trvání výstavy bude na toto téma uspořádána komentovaná prohlídka a beseda.

Galerie kritiků, Palác Adria

Výstava kresby a prací na papíře byla nabídnuta Galerii kritiků z Makedonie jako první příležitost představit v Praze mezinárodní sbírku s více než čtyřicetiletou tradicí z

Muzea kresby a grafiky v Skopje. Muzeum bylo založeno v roce 1945, v roce 1969 k němu ještě přibylo Muzeum karikatury – World Gallery of Cartoons. Sbírka byla vytvořena postupně z exponátů výstav Mezinárodního bienále kresby a karikatury, jež se střídavě koná každý rok ve Skopje a zahrnuje i účast českých umělců. Obsahuje práce renomovaných umělců, např. Pabla Picassa, Vitalyho Komara, Christa a Jeane-Claude, Ernsta Fuchse, ale i Adolfa Borna, včetně mnoha zástupců mladé generace. Galerie kritiků byla oslovena zejména proto, že pořádala rovněž výstavy prací na papíře i v zahraničí (např. výstava Papiriál – Jak to bylo s Kainem a Abelem, Praha - Hamburg 2009-2010 nebo mezinárodní výstava From Different Corners=Z různých koutů, konaná v Německu, Holandsku, Rakousku, Francii a v Praze, 2011-2012). Výstava sbírky OSTEN bude sestavena dle výběru kurátorú po dohodě s pořadateli, s důrazem

na oceněné exponáty z posledních ročníků bienále Osten a na představení mladých autorů balkánského okruhu, jenž zahrnuje řadu zajímavých talentů.

Galerie kritiků, Adria

Výstava kresby a prací na papíře byla nabídnuta Galerii kritiků z Makedonie jako první příležitost představit v Praze mezinárodní sbírku s více než čtyřicetiletou tradicí z

Muzea kresby a grafiky v Skopje. Muzeum bylo založeno v roce 1945, v roce 1969 k němu ještě přibylo Muzeum karikatury – World Gallery of Cartoons. Sbírka byla vytvořena postupně z exponátů výstav Mezinárodního bienále kresby a karikatury, jež se střídavě koná každý rok ve Skopje a zahrnuje i účast českých umělců. Obsahuje práce renomovaných umělců, např. Pabla Picassa, Vitalyho Komara, Christa a Jeane-Claude, Ernsta Fuchse, ale i Adolfa Borna, včetně mnoha zástupců mladé generace. Galerie kritiků byla oslovena zejména proto, že pořádala rovněž výstavy prací na papíře i v zahraničí (např. výstava Papiriál – Jak to bylo s Kainem a Abelem, Praha - Hamburg 2009-2010 nebo mezinárodní výstava From Different Corners=Z různých koutů, konaná v Německu, Holandsku, Rakousku, Francii a v Praze, 2011-2012). Výstava sbírky OSTEN bude sestavena dle výběru kurátorú po dohodě s pořadateli, s důrazem

na oceněné exponáty z posledních ročníků bienále Osten a na představení mladých autorů balkánského okruhu, jenž zahrnuje řadu zajímavých talentů.

Galerie kritiků, Adria

Dobrý den, zveme Vás srdečně na předprázdninovou výstavu Václava Siky s názvem Chodské nálady, zahájení ve středu 26. 6 v 18 hodin v Galerii kritiků v Adrii. Těšíme se na Vaši návštěvu,

Když před několika lety Václav Sika vystavil své abstraktní práce v České Bříze (Galerie Sam83, 2009) a v Plzni (Galerie Jiřího Trnky, 2010), vyjadřovaly vyhraněně minimalistickou, barevnou instalaci základních geometrických prvků v prostoru. Jakoby ztratily své původní specifikum hravého ornamentu v malbě, ukotvující v pestrých abstraktních strukturách přírodní, převážně rostlinné motivy. Dnes o tomto období autor říká, že měl pocit ukončení jedné vývojové řady a námětově i formálně se vyčerpal, dokonce natolik, že podlehl psychóze „depkózních nálad“. Pak se rozpomněl, že v letech 2000 a 2001 maloval cyklus realistických krajin u příležitosti letních škol ve francouzské Provence a při této práci si duševně odpočinul. Začal tedy kreslit a malovat pro změnu zase figurálně, cyklus, který portrétuje Chody a Chodky, globálně vizuální ráz chodského regionu.

Zrodilo se 20 vystavených olejomaleb v jednotném formátu 120 x 100 cm na výšku a na šířku, pochopitelně i z důvodu, že autor s bydlištěm v Kdyni a pracovištěm v Domažlicích, zasvětil svůj život Chodsku. Získal oprávněný pocit, že historické Chodsko už dnes odchází – existuje snad ještě pár starších žen, které nosí chodský kroj, ale až ze světa odejdou, mladí oblečou kroj jen při zvláštních příležitostech. Muži ho přestali nosit už ve dvacátých letech minulého století, možná dřív. Tak musela vzniknout série krojovaných portrétů určitých osob, jež pro Chodsko se ještě dnes angažují a sloužily malíři jako modely ve vzpřímeném postoji jako u fotografa, aby obraz působil dojmem dokumentu. Série těchto maleb byla doplněna i portréty mladých, kteří kroj už dnes neoblékají, někteří si dokonce neoblékli vůbec nic. Takový mužský akt však postál modelem i u typického chodského stolu, jenž byl v kraji vždy nejdůležitější součástí vybavení statku a při požáru se vynášel ven jako první.

Koncepce obrazů zachovává detailní prokreslení ornamentu na straně jedné a hladké barevné plochy na straně druhé. Obrazy zahrnují také pečlivý průzkum rostlin a květin, jež od zárodečného semene přes klíčení, pučení, rozkvět a plod symbolizují plynulost přerodu života, v pulzujícím přírodním rytmu času. Základní inspirace z kontaktu s přírodou se proměnila v konfiguraci, jež si zachovává vlastní barevnou skladbu, linearitu a koncepční  řád, ve vazbě abstrakce s figurálně vyjádřeným přírodním a folklórním odkazem. Autor nadále připouští opětný odklon od figurace ve prospěch rozvoje vztahových her s abstrakcí, i v souvztažnosti historie se současností.

Vlasta Čiháková Noshiro

Dobrý den,

srdečně Vás zveme na zahájení výstavy Já je někdo jiný, jež se zúčastnila Mezinárodní muzejní noci v Galerii VNG AG v Lipsku, v úterý 7. 6. 2013 v 18 hodin do Galerie kritiků v Adrii. Vystavují Patricie Fexová, Tomáš Jetela, Jakub Hubálek, Martin Krajc, Petr Malina, Jitka Mikulicová, Dana Sahánková, Adam Štech. Výstava potrvá do 23. 6. 2013. Těšíme se na Vás,

Vlasta Čiháková Noshiro

Karel Babíček

Martin Kreim

(kurátoři výstavy)

Galerie kritiků Vás zve v rámci cyklu BEHEMÓT UVÁDÍ na vernisáž výstavy Miroslava Polácha "17:53"

Vernisáž se koná v pondělí 6. května od 18:00 v Galerii kritiků, palác Adria, Jungmannova 31, 110 00 Praha 1

Výstava trvá od 7.5. do 2.6.2013

Dobrý den,

srdečně Vás zveme na vernisáž výstavy laureáta 5. Ceny kritiky pro mladou malbu, Josefa Achrera - "ZZZE Země", v úterý 11. 12. 2012 v 18 hodin, v Galerii kritiků, Palác Adria v Praze.

V jedné z pozvánek byl chybně uveden den vernisáže: čtvrtek. vernisáž se bude konat v úterý 11.12.2012.

Děkuji za pochopení a těšíme se na Vás.

Za Galerii kritiků Aleš Rataj

Dobrý den,

dovolujeme si Vás pozvat na zahájení výstavy slovenského umělce Marka Ormandíka s názvem PURGATORIO (Očistec) v úterý 26. 3. 2013 v 18 hodin v Galerii kritiků, Palác Adria. Výstava se koná ve spolupráci se Slovenským institutem v Praze, kurátorem je Jiří Olič. Těšíme se na Vaši účast,

Galerie kritiků, Palác Adria

Srdečně Vás zveme na vernisáž výstavy Karla Jerie, MICLa, Lukáše Miffka a Jaroslava Valečky - "NATVRDLÍ A TVRDÉ", která se koná ve středu 27.2.2013 od 18:00 hod. v Galerii kritiků, Palác Adria, Jungmannova 31/23, Praha 1. Výstava potrvá od 28.2. do 24.3.2013.

Hosté: Markéta Korečková, Paulina Skavova

Kurátorka: Rea Michalová

Umělecké seskupení Natvrdlí se ideově odvolává na text manifestu formulovaného na začátku nového milénia, který je založen na obhajobě klasické malby a postuluje myšlenky tolerance, volnosti výtvarného projevu a „nestydaté natvrdlosti“. Manifest je koncipován s příznačnou nadsázkou a humorem, ale nevylučuje ani asociaci k možné kontinuitě v našem uměleckém prostředí (Tvrdošíjní – Tvrdohlaví – Natvrdlí). Od roku 2009 se skupina Natvrdlí ustálila pod kurátorským vedením Rey Michalové v autorském složení: Karel Jerie (1977), MICL (1969), Lukáš Miffek (1978) a Jaroslav Valečka (1972). Tyto čtyři výrazné umělecké osobnosti svým dílem obhajují pozice figurativní malby a rozvíjejí tradici poutavého obrazového sdělení. Natvrdlí usilují o formování výtvarného tvarosloví, které je nezaměnitelným otiskem umělcovy jedinečnosti, stejně jako ukazatelem jeho vrcholné tvůrčí dovednosti. Mezi ideu a výsledné dílo nestaví jiného prostředníka než čistě malířské prostředky. Nalezli si vlastní tvůrčí prostor spíše v intuitivní rovině než v oblasti spekulace. Malují obrazy, které svou existenci opravňují jen samy sebou. Pojímají malbu v novém významu osvěžující „hry“, volně a fantaskně manipulující s realitou, aby citově vyprahlému diváku poskytli neopakovatelný, co nejautentičtější zážitek.

Natvrdlí realizovali již více jak desítku úspěšných výstav v předních státních i soukromých galeriích. Pro reprezentativní prostory Galerie Kritiků v Paláci Adria v Praze připravila kurátorka koncept „NATVRDLÍ A TVRDÉ“, kdy k výstavě přizvala dvě výrazné současné sochařky, Markétu Korečkovou (1975) a Paulinu Skavovou (1976).

Zároveň bude u příležitosti výstavy pokřtěna nová, mimořádně výpravná obrazová publikace. Vedeni příkladem francouzských encyklopedistů (Diderot, Rousseau, Voltaire ad.), rozhodli se Natvrdlí podpořit teoretickou stránku práce první TVRDOU ABECEDOU, která je základním kamenem umělecko- literárního díla skupiny. (Vydala Galerie Michal´s Collection, Praha, 2013).

Budoucnost patří Natvrdlým

Výňatek z textu zakládající listiny:

„Obraz je mrtev. Není snad ani možné, že se ještě dnes na počátku třetího tisíciletí najdou „umělci“, kteří malují obrazy. Co je k tomu vede? Copak si neuvědomují, že budoucnost patří novým médiím? Copak jim nedošlo, že performance a happening mají silnější dopad na divákovy emoce? Copak nerozpoznali koncepční čistotu konceptu? Copak si vůbec nevšimli, že současné umění se ubírá úplně jiným směrem? Copak jsou opravdu tak natvrdlí? Nabízí se jediná odpověď. Ano! Natvrdlí jsou všichni, ale jenom hrstka si to dokáže přiznat.“

Bernard C. Coty, v Praze, listopad 2000

www.natvrdli.eu